Senátoři klubu Starostové a nezávislí podají dnes návrh na přezkum vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny k Ústavnímu soudu. Již nyní mají k dispozici dostatečný počet podpisů. Senátorům vadí neférová volební soutěž a zvýhodnění vládních stran oproti opozici a vznikajícím volebním koalicím, kterou zapříčinilo brzké vyhlášení termínu ze strany prezidenta Miloše Zemana.
„To, že prezident Zeman vyhlásil termín sněmovních voleb takto brzy, bude mít dopady na politickou scénu a férovost volební soutěže. Na vyhlášení voleb se vážou pravidla a finanční limity kampaně, ale přitom ještě není jasné, v jakých uskupeních budou opoziční strany kandidovat, zda samostatně nebo v koalicích. Navíc si současná vláda premiéra Babiše dělá politickými kroky kampaň zadarmo již nyní. Stanovení termínu voleb téměř s ročním předstihem je pouze úmyslným naschválem prezidenta a premiéra vůči opozici,“ uvádí předseda klubu Starostové a nezávislí Petr Holeček.
„Vyhlášení voleb má sice široké mantinely, protože Ústava ani volební zákon neříkají, s jakým předstihem se termín voleb musí vyhlásit. Volební zákon pouze udává, že to musí být nejpozději 90 dnů před samotným konáním voleb. Takto brzké vyhlášení je krajně neobvyklé již například proto, že termín pro podání kandidátek je až na počátku srpna. Bohužel jsme opětovnými svědky toho, jak prezident Zeman zneužívá svěřenou moc, která mu je dána Ústavou,“ říká Stanislav Polčák, advokát zastupující skupinu senátorů.
Praha 7. ledna 2021
Jan Doležálek, PR klubu Starostové a nezávislí
Kontakt: dolezalekj@senat.cz, tel. 777 318 839
Celé znění návrhu ústavní stížnosti naleznete zde: Návrh na zrušení rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny PČR v r. 2021
Základní argumentace návrhu senátorů na Ústavní soud:
I. Zákonné důsledky vyhlášení termínu voleb (od účinnosti zák. č. 322/2016 Sb.)
Volební zákon spojuje s vyhlášením termínu voleb několik zásadních skutečností,
a) tímto okamžikem dochází nejen k stanovení termínu voleb, ale také k zahájení volební kampaně - § 16 odst. 3 volebního zákona, v době od vyhlášení voleb do jejich ukončení se jakákoliv propagace kandidující strany, hnutí či kandidáta nebo volební agitace v jejich prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata, považuje za volební kampaň; politické subjekty a kandidáti jsou pravidly kampaně vázáni už od vyhlášení voleb[1],
b) aplikace limitů výdajů na volební kampaň - dle § 16c odst. 2 písm. a) volebního zákona - pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty pro kandidující politickou stranu, hnutí či koalici, do těchto limitů se nyní započítává prakticky vše, co budou politické strany a hnutí platit jako své výdaje na propagaci, veřejnou komunikaci vč. nákladů na využívání služeb poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě, příp. dokonce zaměstnanců a další plnění se do tohoto limitu započítává od okamžiku vyhlášení termínu voleb[2].
II. Smysl vyhlášení termínu voleb
Smyslem je poskytnutí přiměřené (dostatečné) lhůty pro přípravu voleb ze strany orgánů veřejné moci, účastníků volebního klání jak v podobě kandidujících subjektů, tak i jednotlivých kandidátů. Nepochybně tento úkon také „avizuje“ veřejnosti (občanům), že v relativně krátké době bude probíhat více či méně intenzivní předvolební soutěž. Termín vyhlášení voleb také obvykle iniciuje veřejnou diskusi o aktuálních veřejných otázkách a společenských problémech.
III. Termín k podání kandidátek je až v srpnu 2021
Proč by měly být politické strany regulovány pravidly volební kampaně více než 9 měsíců před volbami, proč by měly vést ex lege volební kampaň více než 9 měsíců před volbami, pokud termín pro podání kandidátních listin je stanoven na 66 dnů před dnem voleb, tj. na počátek srpna 2021, když zároveň řada z nich ještě ani nestanovila, v jaké formě bude kandidovat v příštích volbách (srov. § 31 volebního zákona) a ani tak ještě učinit nemusí?
IV. Zvýhodnění představitelů exekutivy a znevýhodnění opozičních stran
Rozhodnutí prezidenta republiky a předsedy vlády zcela zjevně může zvýhodňovat některé aktéry politické soutěže (nepochybně zvýhodňuje vládní představitele, jejichž oficiální vyjádření, směřované k činnosti vlády, se za kampaň samo o sobě považovat nedá - jde o činnost exekutivy, stejně tak i další možné způsoby komunikace vlády vůči veřejnosti se za formy kampaně dle volebního zákona nepovažuje a nezapočítává se tak do limitů stanovených pro politické strany a hnutí (např. vládní očkovací kampaň, vládou propagovaná pomoc integrovaného záchranného systému, sociální sítě a další veřejná propagace činnosti vládních orgánů), tím pádem však znevýhodňuje opoziční síly, jejichž komunikace s veřejností, podřaditelná definici propagace dle § 16 volebního zákona, znevýhodňuje koaliční uskupení, když se jim od data stanovení termínu voleb plní společný limit na volební kampaň, zvýhodňuje volební strany, kterými budou samostatné kandidátky politických stran).
V. Stanovení okamžiku vyhlášení termínu voleb nemůže být výrazem libovůle
Senátoři jsou přesvědčeni, že jako je právní úpravou stanoven nejzazší limit pro vyhlášení termínu voleb (90 dnů přede dnem jejich konání - viz § 1 odst. 3 volebního zákona), pak ačkoli tak není výslovně v právní úpravě stanoveno, není možné připustit, aby míra úvahy o vyhlášení voleb s tak výrazným předstihem mohla být bezbřehá a předmětem faktické libovůle prezidenta a příslušného člena vlády ČR.