O něco vyšší daň z hrubé mzdy místo patnáctiprocentní sazby schválené Poslaneckou sněmovnou a méně skokový nárůst slevy na poplatníka než přijatých téměř devět a půl tisíce korun. To jsou možné kompromisní úpravy původně vládního daňového balíčku, k nimž směřuje Senát. Jeho plénum má o změnách hlasovat začátkem prosince. Konečné slovo však budou mít poslanci.
Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše spolu s opoziční ODS a SPD, které nahrazení superhrubé mzdy dvěma sazbami z hrubé mzdy ve výši 15 a 23 procent prosadily ve sněmovně, nemají v horní komoře parlamentu většinu.
„Vycházím z toho, že v Senátu je stejná ODS jako ve sněmovně. ODS tvrdí, že chce snižovat daně jako my,“ řekl premiér, který přesvědčoval šéfy senátních klubů. Hlavně proto, že předseda komory za občanské demokraty Miloš Vystrčil avizoval, že premiérem prosazovaná úprava v Senátu narazí.
Většina senátorů kritizuje značný pokles příjmů státu a také krajů a obcí, které by razantním snížením daně z příjmu přišly celkem o 85 miliard korun ročně. Zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na průměrnou výši hrubé mzdy, tedy na 34 125 tisíc korun, by pak připravilo veřejné rozpočty o dalších 45 miliard. Toto alternativní řešení, byť osekané, má v Senátu jasnou podporu. Strany míní, že je vůči zaměstnancům s nižšími příjmy spravedlivější než Babišův návrh.
Vedení ODS se už na postupu dohodlo. Trvá na modelu schváleném sněmovnou a jako alternativu nabízí sazby 16 a 23 procent s tím, že sleva na poplatníka by se zvedla pouze na 28 800 korun. Odvody pro živnostníky by zůstaly na patnácti procentech.
„Také je potřeba vyřešit dopad do rozpočtů samospráv, který by pocítily těsně před začátkem nového roku,“ sdělil místopředseda modrých Martin Kupka s tím, že v Senátu bude strana navrhovat kompenzace pro obce a kraje ve výši 50 procent výpadku.
„Myslím, že cesta vede přes nějakou kombinaci. Že daň nebude patnáct, ale třeba sedmnáct procent, přičemž budeme muset zohlednit OSVČ, a sleva na poplatníka nestoupne na 34 tisíc,“ nastínil šéf výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart z hnutí STAN, které je v Senátu druhé nejsilnější.
Úplně zapadnout by nemusela ani předloha šéfa ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka, který by superhrubou mzdu nahradil sazbami 19 a 23 procent a slevu na poplatníka zvýšil na 30 tisíc. I Hamáček o tom přesvědčoval senátory.
„U slevy na poplatníka se můžeme bavit o postupném náběhu, nemusí to být hned více než 34 tisíc,“ připustila předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková.
I když se Senát dohodne na kompromisní úpravě, může ji sněmovna přehlasovat. Zatím není úplně jisté, zda poslanci stihnou finální verzi, která zamíří k podpisu prezidenta na Hrad, schválit do konce roku.
Dalším sporným bodem daňového balíčku je návrh Pirátů, kteří prosadili zrušení daňové výjimky pro cenné papíry v hodnotě nad 20 milionů korun. Pro progresivní zdanění kapitálových příjmů hlasovali spolu s Pirátskou stranou poslanci ANO, ČSSD a KSČM. ODS a další pravicové strany jsou proti.
Zdroj: E15, 26. 11. 2020, autor Pavel Otto