V našem bytostném zájmu je posunutí diskuze o energetice v EU výrazně dopředu, říká Mikuláš Bek
Už prvního července se Česko podruhé v historii ujme půlročního předsednictví Radě EU. Motto „Evropě to osladíme“ nahradí slogan „Evropa jako úkol“. O jaký úkol jde, ale vláda zatím neprozradila. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) v rozhovoru pro Deník N popisuje, že českou ambicí je, aby se Ukrajina oficiálně stala kandidátskou zemí EU. „Bylo by to takovou třešničkou na dortu,“ říká. Otevřené zatím zůstává například i to, zdali nejdůležitější summit unijních lídrů na Pražském hradě bude hostit prezident Miloš Zeman.
Pracovní motto českého předsednictví Radě EU zní „Evropa jako úkol“. Co přesně je tím úkolem? Co chceme dojednat?
To motto bude mít ještě dvojtečku, za kterou něco bude. Do 15. června to ale zůstane tajné. Ten úkol bude ve finálním mottu pojmenován, nyní je to jen polovina, která může budit otázky.
Překvapením nicméně nebude hlavní cíl českého předsednictví, jímž je reakce Evropské unie na situaci vzniklou agresí Ruska proti Ukrajině. Za poslední týdny a měsíce jsme byli svědky celé řady změn v postojích klíčových zemí, ať už k obraně jako v Německu, Finsku a Švédsku, či v energetice. Tento vývoj bude během našeho předsednictví spíš akcelerovat, protože probíhající debaty se začnou čím dál víc přetavovat do konkrétních návrhů. Ty bude české předsednictví muset protáhnout standardním procesem, ať už v Radě EU, nebo v trialogu (Rada – Evropská komise – europarlament, pozn. red.) .
Máte nějakou konkrétní agendu, kterou chcete dotáhnout do konce?
Chceme, aby proces přibližování Ukrajiny k Evropské unii postoupil kupředu. Nedokážu říct, nakolik je realistické, že se v červnu na Evropské radě podaří dosáhnout dohody v přiznání statusu kandidátské země. Moc bych si to přál, ale pořád je tu určitý rozptyl názorů. Pokud se to nestihne v červnu, budeme dělat vše pro to, aby se to podařilo během našeho předsednictví.
Kdyby tedy Ukrajina do začátku července nezískala status kandidátské země, mohla by to být i jakási vlajková loď našeho předsednictví?
Kandidátský status pro Ukrajinu by byl takovou třešničkou na dortu.
Zpět k reálné agendě. Co bychom chtěli dotáhnout do konce?
V našem bytostném zájmu je posunout diskuzi o energetice výrazně dopředu. Klíčovou agendou by mělo být vyřešení krátkodobých problémů, které nás čekají příští zimu, a nastavení trajektorie k definitivnímu zbavení se závislosti na ruských fosilních zdrojích.
V plánu máte pět priorit. Tou první je uprchlická krize a poválečná obnova Ukrajiny, konkrétně má jít o kombinaci ekonomické pomoci a strukturální reformy a vámi zmíněnou podporu kandidatury země do Evropské unie. Jinými slovy – status kandidátské země co nejrychleji, pak už ale následuje standardní postup, což teoreticky může trvat roky.
Pokud máme dosáhnout konsenzu členských zemí, není realistické šermovat nějakými zkratkami. To je něco, na co celá řada zemí nepřistoupí. Šanci na úspěch ale má zahájení toho procesu. Před dvěma týdny jsem jednal s jedním z poradců prezidenta (Volodymyra) Zelenského (Ihorem) Žovkvou. Měl jsem z naší diskuze pocit, že ukrajinská strana ví, že realistický scénář je standardní proces.
Pokud jde o status kandidátské země pro Ukrajinu, nebylo by to v určité nerovnováze vůči zemím, které tomu už rovněž věnovaly úsilí?
Je potřeba trochu rozlišovat situaci Ukrajiny od situace zemí západního Balkánu, kde řada z nich už kandidátský status má.
Třeba Moldavsko či Gruzie.
S moldavským ministrem zahraničí nepochybně budeme o tomto citlivém tématu debatovat. Situace každé z těch zemí je do jisté míry odlišná. Trajektorie nemusejí být úplně identické, byť chápu i úsilí Gruzie a Moldavska připojit se k EU.
Jak bude vypadat neformální summit na začátku října na Pražském hradě? Máte zájem o návštěvu prezidenta Zelenského, ministerstvo zahraničí ale zároveň stále hájí téma západního Balkánu, které jste zmínil. Kdy padne definitivní rozhodnutí?
Pokud jde o zahraniční účast, ta otázka zůstane poměrně dlouho otevřená. Mnohem rychleji se rozhodne hlavní téma. Očekával bych, že se bude hodně blížit tématu energetické bezpečnosti. To bude enormně zajímat všechny v Evropské unii a zároveň ty, kteří na členství aspirují. Odhadoval bych, že k takovému tématu budeme mířit. Není to ale jen naše rozhodnutí, organizátorem je předseda Evropské rady Charles Michel. S ním to musíme dojednat.
Kdo bude hostitelem summitu? Prezident Miloš Zeman, když to bude na Hradě?
Myslím, že je to summit, který je především agendou pana premiéra. Ale na toto delikátní pole nechci mířit. To je něco, co si musí uspořádat pan premiér.
Druhou prioritou českého předsednictví je energetická bezpečnost v Evropě. Soustředit se má zejména na mechanismus, který zaručí spravedlivý podíl zdrojů mezi členskými státy. Jak by takový mechanismus měl vypadat? Měl by například zajistit, že i k nám se dostane dost ropy z jihu?
U ropy se blížíme uspořádání, které asi nežádá přímo solidární mechanismus, pokud se nestane, že by samo Rusko zastavilo dodávky ropy. Ten mechanismus by byl nezbytně potřeba, kdyby šlo o zastavení dodávek plynu. V takovém případě bychom si přáli, aby koordinátorem byla podobně jako v případě vakcín Evropská komise, byť to nebude politicky ani technicky jednoduché.
V případě ropy leží na stole šestý balíček protiruských sankcí. Nyní to vypadá, že se schyluje ke kompromisu, tedy že by uvalené embargo bylo jen na ruskou ropu dováženou do unie po moři, nikoliv ropovody. Máte nějaké signály?
Nejsem přímým účastníkem nejužšího vyjednávání. Nevím, jestli se podaří uzavřít nějaký kompromis s Maďarskem a přece jen tam ropu zařadit kompletně, nebo jestli se ustoupí jen na ropu po moři.
Třetí prioritou má být posílení evropské obranné kapacity a bezpečnosti kybernetického prostoru s důrazem na to, že Evropská unie a NATO se musejí doplňovat. Obranu má v gesci vysoký představitel EU Josep Borrell. Je tam pro Česko prostor?
Je tam velký prostor pro docela pragmatickou debatu o konkrétních věcech typu společné nákupy, v některých případech i o typu zbraní a tak podobně. Myslím, že cesta ke společným jednotkám není vůbec vyloučená. Dá se to otevřít.
Čtvrtým pilířem pak bude strategická odolnost evropské ekonomiky. Tady chce Česko tematizovat inovace a konkurenceschopnost a také snížení „závislosti na nepřátelských režimech“. Míníte tím Čínu a čipy, nebo ještě energetiku a Rusko?
To se týká surovin. EU mapuje surovinové závislosti, to je klíčové téma, které bude během našeho předsednictví dostávat konkrétnější obrysy. Jde i o čipy, nejen o energetiku, která je tam pojmenovaná jinou prioritou. A není to nutně na nepřátelských režimech, nepoužíváme silná slova.
Vy sám jste ale tuto prioritu takto prezentoval na jednání Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Některé jsou nepřátelské. Ale pak jsou režimy, které dlouhodobě nejsou úplně stabilními partnery, případně jsou rizikovými partnery.
Poslední priorita je pojmenovaná jako odolnost demokratických institucí. V jejím rámci se chcete zaměřit mimo jiné na právní stát. Nyní jste jako zástupce francouzského kolegy poprvé předsedal Radě EU, konkrétně ministrům pro evropské záležitosti. Řešilo se i Maďarsko a řízení, které s ním kvůli porušování právního státu vedou unijní instituce. Bude i naše předsednictví toto téma v Radě otvírat?
Je to v harmonogramu, tedy se tomu v zásadě nedá vyhnout, pokud nedojde ke změně názorů klíčových hráčů, kteří ten proces iniciovali. Mezi členskými zeměmi kolem tohoto panuje spousta rozpaků. Průběh posledního jednání byl ve srovnání s minulostí o poznání klidnější, což možná není špatný signál, na druhé straně to může indikovat určitou únavu. K žádnému pokroku ale nedošlo. Maďarsko se navíc po volbách cítí posílenější.
Mnohem přímočařejším nástrojem je mechanismus kondicionality (pokud stát nedodržuje pravidla právního státu, může přijít o všechny unijní dotace, nebo o jejich část. Komise už proti Maďarsku spustila i tento mechanismus. Na rozdíl od článku sedm při hlasování stačí kvalifikovaná většina států v Radě, pozn. red.)
Je pravděpodobné, že se o mechanismu kondicionality proti Maďarsku bude hlasovat právě během českého předsednictví. Jak bude Česko hlasovat?
To je hezká novinářská otázka na něco, co se bude odehrávat v poměrně vzdálené budoucnosti.
Zřejmě na podzim.
Dobře víte, že k takto vážnému hlasování bude zástupce České republiky muset mít mandát od vlády. To není něco, co by se vyřešilo na pracovní úrovni. Proběhne politická debata, protože to opravdu má závažné konsekvence.
Nevidíme konsekvence maďarského vzdalování se unijním hodnotám i ve Visegrádské čtyřce? Maďarsko má odlišný postoj k válce na Ukrajině, pro Česko je třeba problém, že zbraně na Ukrajinu nemůže převážet přes Maďarsko. Jak vidíte budoucnost V4?
Jsem vnímaný jako ministr, který je vůči V4 relativně skeptický. S V4 je zejména v zahraničí, ale i doma spojen určitý mýtus, který sugeruje, že jde o uskupení názorově hodně blízké. To tak nikdy nebylo. Je to primárně komunikační platforma. Někdy existují jasné společné zájmy, ale nikdy to nebylo názorově homogenní uskupení jako třeba Benelux.
Posuňme se k Národnímu plánu obnovy, o kterém za Česko vyjednáváte. Dostaneme teď 14 miliard korun navíc, zároveň ale podle auditu ministerstva průmyslu a obchodu neplníme milníky a cíle tak, jak máme . Vyjednáváme kvůli tomu s Evropskou komisí změnu plánu?
Máme tady úřední a politickou rovinu debaty. Na té úřednické je prostor pro změny poměrně malý, pravidla jsou poměrně striktní. Na druhé straně ale Komise představila nový plán REPowerEU (k dosažení nezávislosti na ruských fosilních zdrojích, pozn. red.) , který de facto opět otevírá legislativu a kvůli kterému má být v plánech obnovy vytvořena nová kapitola. Ta se bude věnovat naléhavým energetickým problémům.
Je to citlivé téma, ale na politické úrovni směřujeme ke změnám pravidel. Bylo by velmi potřeba, abychom pro projekty mířící na kritickou – například energetickou – infrastrukturu otevřeli časový rámec a třeba ho o rok prodloužili. Protože jestli teď připravujeme možnost financování klíčových projektů typu terminálu nebo propojení, tak nám rok 2026 (konec čerpání z Národního plánu obnovy, pozn. red.) nemusí stačit, abychom peníze dobře využili. Abychom neudělali to, co minulá vláda, která zamašličkovala spoustu předchystaných projektů bez úvahy o tom, zda jsou opravdu nejdůležitější.
Čili to musí znovu doporučit Komise a schválit Rada? Nebo se změní pravidla?
Základní balík se samozřejmě nezmění, čas plyne a peníze musíme využít. Jen se otevírá větší prostor pro změnu.
Z veřejné debaty se pod vlivem nejprve covidu a posléze války na Ukrajině vytratila Zelená dohoda pro Evropu a návrh nové legislativy Fit for 55. Právě tento balíček by přitom měl být jednou z klíčových agend českého předsednictví. Co z tohoto balíčku chcete dojednat?
To je něco, co velmi intenzivně sondujeme a snažíme se zjistit, jaká vyjednávací strategie má šanci na úspěch. Zatím většina pohledů směřuje k tomu, že se to bude posouvat jako balík. Pokud mají být zachovány cíle, platí jedna rovnice – když někde ubereme v nárocích, jinde musíme přidat. Nebude možné postupovat salámovou metodou, tedy že by se řešila jedna položka po druhé.
To ale znamená, že my možná nic zásadního nedokončíme? Je vize, že by se za našeho předsednictví něco podařilo?
To věštíme. Snazší části se budou rýsovat a podle toho se potom může celý balík rozdělit na několik částí. Ale určitě to nebude tak, že bychom nezávisle na sobě uzavírali jednu položku po druhé.
Prvního července předsednictví odstartuje zasedáním Evropské komise a vlády v Litomyšli. Další velkou věcí v regionech bude výjezdní zasedání velvyslanců členských zemí v Ostravě. Co dalšího se bude dít v regionech?
Měli jsme ambici, že se k oficiálnímu programu budeme snažit přidat setkání různých pater evropské politiky s regionální, místní politikou či byznysem. Po zahájení války na Ukrajině jsme se rozhodli, že to není možné. Zvyšovat rozpočet předsednictví je teď úplně nepřijatelné. Strašně mě mrzí, že akcí v regionech nebude víc.
To znamená, že ty hlavní budou pouze Litomyšl a velvyslanci v Ostravě?
V Karlových Varech se sejdou velvyslanci COREPERu 1 (velvyslanci na druhé pozici na zastoupeních unijních zemí v Bruselu, kteří řeší mimo jiné energetiku, pozn. red.) . Ještě před tím bude vedení europarlamentu v Kongresovém centru v Praze – to už je samozřejmě ale opět Praha.
Co by mělo být obsahem loga předsednictví?
Nesmíme to ani prozrazovat, za prozrazení nám dokonce hrozí pokuta. Představíme ho až 15. června. Nemyslím, že je to kontroverzní logo. Nechte se překvapit.
Autor: Markéta Boubínová, Deník N