Systém byl až dosud úplně zvrhlý. V Karlovarském kraji si voliči menších stran raději vyřizovali volební průkazy a jezdili hlasovat do větších krajů, říká právník a europoslanec Stanislav Polčák z hnutí STAN v rozhovoru pro HN. Rozhodnutí Ústavního soudu zrušit část volebního zákona, která malé strany znevýhodňovala, proto vítá. Na přípravě novely, jež má situaci napravit, se bude podílet. Společně s kolegy ze svého hnutí a z Pirátů plánuje navíc představit návrh, jak posílit nezávislost Ústavního soudu. Reaguje tak na dopis prezidenta Miloše Zemana, ve kterém hlava státu ústavní soudce před úpravami volebního zákona varovala. Zeman v dopise tvrdil, že by změnou zákona destabilizovali politický systém v zemi. Podle kritiků tím chtěl soudce ovlivnit.
HN: O vaší stížnosti rozhodl Ústavní soud po třech letech. Starostové zatím sestavili koalici s Piráty, aby se vyrovnali s nevýhodami volebního systému pro malé strany. Máte z rozhodnutí vůbec radost?
Jednoznačně ano. Doufám, že už nikdy nebude přijat volební systém, který by diskriminoval voliče a menší politické strany. A vlastně poměrně nepokrytě by nahrával stranám větším nebo s větším zastoupením. Myslím, že po nálezu Ústavního soudu už to nebude možné. Náš cíl byl hlavně porazit Andreje Babiše a hnutí ANO – a ten zůstává nedotčen.
HN: Soud vaše požadavky nezohlednil všechny. Chybí vám v rozhodnutí něco?
Ale my jsme to ani nechtěli. Soudce zpravodaj naznačil, že volební systém sestává z několika prvků. Když posuzujete každý prvek izolovaně, z hlediska ústavního posouzení vám možná vyjde, že je bez problémů, respektive že vady nedosahují ústavněprávní intenzity. Až když skloubíte všechny ty prvky dohromady, může to být problém. Z toho důvodu jsme museli návrh pojmout široce. Chybu udělali senátoři v roce 2006, kdy poprvé volební systém napadli. Kvůli tomu, že nenapadli kombinaci všech prvků, ale pouze d’Hondtovu metodu přepočtu hlasů, soud jejich podnět nevyslyšel. Tato metoda způsobuje problémy právě ve vazbě na nesourodé volební kraje.
HN: S výsledkem, který soud ve středu oznámil, jste tedy úplně spokojen?
Je to nejlepší možné řešení. My se teď nemusíme s ministrem vnitra Janem Hamáčkem z ČSSD tahat o to, jestli má být v Česku jen jeden volební obvod. Volební obvody zůstávají. A pokud je pan ministr nechce, ať si najde příslušnou senátní většinu na to, aby se mohl prosadit jeden volební obvod. Já si myslím, že je nemožné takovou věc prosadit. Jinými slovy, zůstávají volební kraje.
HN: Ještě ale není jisté, že budou volební kraje. Hamáček řekl, že jsou čtyři varianty, jedna z nich je jeden volební obvod.
Nález soudu neruší volební kraje. Možná by bylo dobré nejprve se s rozhodnutím soudu velmi podrobně seznámit. A teprve potom ukazovat volební možnosti.
HN: Máte variantu úpravy zákona, kterou budete prosazovat?
Ano, senátory z našeho klubu jsem byl jmenován právním poradcem pro tvorbu nového systému a představu mám. Pracovat se mnou má politolog Tomáš Lebeda. S naší představou nejprve seznámíme senátorskékluby, protože to je jejich výsadní postavení. Teď mohu říci, že se určitě budeme ubírat cestou druhého skrutinia, tedy přepočtu hlasů z krajů, protože to mi přijde jako nejsprávnější řešení. Ale jestli to dorovnat celostátně, nebo na krajské úrovni, o tom bude velká debata, hlavně mezi senátory. Víc teď opravdu říkat nebudu.
HN: Uvažujete tedy také o změně přepočítávací metody?
Stoprocentně ano. Myslím si, že to určitě nastane. Uvažujeme o několika modelech, ale bude to hodně záležet na odbornících, se kterými se chceme o změně radit.
HN: Budete se radit i v koalici s Piráty, než půjdete v úterý na ministerstvo vnitra? Nebo si každá strana chystá svoje návrhy?
Budeme mít uvnitř koalice představu, jak posílit nezávislost Ústavního soudu. Bezprecedentní zásah, ke kterému se snížil prezident republiky, by neměl zůstat bez odezvy. Prezident může opakovaně navrhovat ústavní soudce do jejich mandátu. V tom je obrovský zádrhel pro naši ústavnost, pro nezávislost Ústavního soudu. Měli bychom hledat zákonné záruky pro to, aby se jeho nezávislost posílila. Aby se možnosti, kdy si prezident vybere povolné soudce, co nejvíce eliminovaly. Na Hradě může sedět kdokoliv a my potřebujeme mít garance právního státu zahrnuté v platném zákoně.
HN: A jak byste to chtěli udělat? Jako nějaký nový ústavní zákon, který bude říkat, jakým způsobem se jmenují soudci?
Nemusí to být přímo Ústavní zákon, stačilo by to na úrovni běžných zákonů. My už to promyšlené máme, ale nejprve se svým nápadem seznámíme kolegy Piráty, protože návrh by měli podpořit i oni. Určitě půjdeme směrem k prodloužení volebního období ústavních soudců.
HN: Neukázalo se však, že byl Ústavní soud v tomto rozhodnutí zcela svébytný?
Ano, ale musím upozornit například na situaci kolem roku 2012, kdy prezident republiky napadl zákon o církevních restitucích. Tehdy se vyrojily různé úvahy nad tím, jak kdo hlasoval. Právě s ohledem na to, že prezident měl před sebou velký jmenovací kolotoč na Ústavní soud.
HN: Jak rychle byste takový zákon mohli představit?
Příští týden. Já už ho mám napsaný dlouho.
HN: A na jak dlouho vidíte debaty kolem nového volebního zákona?
Já si myslím, že to projde jako nůž máslem. Senátoři to blokovat nebudou. A je také v zájmu poslanců, aby se všichni dohodli, jinak nebudou zvoleni. Takže si nemyslím, že to bude trvat nějak dlouho.
HN: Nebojíte se, že si budou strany do návrhu promítat svou aktuální sílu?
Tady právě je zásadní role Senátu a jeho nepřehlasovatelnosti. Určité mantinely pro politické strany by měl nalinkovat Senát. Například si myslím, že bude mít opravdu zásadní podmínku, že jeden volební obvod ne. A když vidím sílu senátních klubů STAN a KDU‑ČSL, kteří se už na tomto návrhu podíleli, i kolegů z ODS, tak si myslím, že je to věc, kterou všichni ostatní musí vzít za obecný model a přestat to navrhovat. Já chápu, že teď ministru Hamáčkovi jeho názor možná vyhovuje, ale v Senátu je jiná realita.
HN: Právě Hamáčkova sociální demokracie a KSČM, které budou mít kolem pěti procent, na tom mohou vydělat. Nebojíte se, že vám uškodí?
Řekl bych, že nám to vůbec neuškodí, naopak. Voliči, zejména v těch menších krajích, kterých je čtyři až pět, jasně vidí, kdo se zastal ústavní hodnoty férových voleb. Jinými slovy, to, že se nám podařilo změnit volební systém, pokládáme za velice pozitivní vzkaz pro voliče. Mohlo by to zvýšit jejich účast u voleb. V Karlových Varech je ta účast dlouhodobě nízká a já pevně věřím, že při dalších volbách se zvýší, protože lidé budou mít naději, že se jejich hlas započítá.
HN: Nehrozí však přece jenom ústavní krize, když vidíme takový rozpor mezi hlasy, které zní ze sněmovny, a hlasy ze Senátu?
Jenže my se tu bavíme pouhých pár hodin po vyhlášení nálezu, který si mnozí ještě ani nepřečetli. Já bych počkal přes víkend, až hlavy zchladnou. Domnívám se, že se najednou ukáže, že ta představa může být hodně podobná.
HN: Myslíte, že příští týden bude klid a lidé začnou najednou spolupracovat?
Jsem si naprosto jistý, že pan kolega Hamáček si to ještě nepřečetl. Až si to přečte, možná některé své návrhy stáhne.
HN: Ale třeba poslanec Marek Benda z ODS řekl, že je nešťastný, protože tu volební zákon 19 let nikomu nevadil a najednou vadí. Jak reagujete na takové argumenty?
Volební zákon tu sice opravdu je 19 let, ale až v roce 2017 se plně projevilo, jak je zvrhlý. A co dokáže způsobit. Poslance Bendy si vážím, ale k jeho vyjádření se mi nejvíce hodí přísloví, že sytý hladovému nevěří. Je poslancem ODS, a právě jeho strana v posledních volbách na stávajícím systému vydělala. Získala navíc jeden mandát, takže chápu, že z toho není úplně nadšený. Stejně tak hnutí ANO, které díky nespravedlnosti systému získalo navíc 15 mandátů.
HN: Jak to zasáhlo vás?
Nám naopak systém sebral skoro polovinu mandátů. Kdyby velké strany pocítily tak dramatický úbytek jako STAN, uvažovaly by jinak. Důležité je také přemýšlet o těch voličích. Přece není normální, že si v Karlovarském kraji voliči, kteří chtějí volit menší strany, raději zařídí voličský průkaz, obětují pátek nebo sobotu a jedou do jiného kraje volit. To je věc, která se už dávno ví, ale nijak se dosud neřešila. Přitom je to z hlediska rovnosti práv občanů nepřijatelné.
Doufám, že už nikdy nebude přijat volební systém, který by diskriminoval voliče a menší politické strany. A vlastně poměrně nepokrytě by nahrával stranám větším nebo s větším zastoupením.
Stanislav Polčák (40)
Právník, vysokoškolský pedagog a politik je jedním z tvůrců ústavní stížnosti na český volební systém. Specializuje se na evropské, správní a autorské právo. Pochází ze Slavičína ve Zlínském kraji. V letech 2010 až 2014 byl poslancem za TOP 09. Nyní je členem hnutí STAN, za které je od roku 2014 poslancem Evropského parlamentu.
Foto: ČTK
Autor: Michaela Ryšavá, Ondřej Leinert autori@economia.cz