Dobrý den,
pár vybraných příběhů z prvních týdnů letošního roku:
1) Zdravotnictví na (nejen) Děčínsku
Ministr Válek odpověděl na moje další upozornění na nedostupnost zdravotní péče na Děčínsku <zde>. Jistá bezradnost nad stavem věcí vedla ministerstvo k výzvě, abych zaslal vlastní návrhy na zlepšení situace. Navrhl jsem ministerstvu:
a) Zřídit pracovní skupinu pro zajištění dostupnosti zdravotní péče ve strukturálně postižených regionech a alespoň jednou ročně o výsledcích informovat pojištěnce z těchto regionů.
b) Řešit kohezi. I ministerstvu totiž (jaký div) vychází z průzkumů, na co roky já i celý Senát opakovaně upozorňujeme, totiž že mladé lékaře k práci v okrajových oblastech motivuje především zajištění zaměstnání pro partnera či vhodné vzdělávání pro děti. Je to tak, těžko přesvědčovat lékaře s malými dětmi k přesunu na sever, když výsledky ve vzdělávání v Ústeckém a Karlovarském kraji jsou tak hluboko pod průměrem ČR. Ano, nedostupnost zdravotní péče je jen jedním z mnoha následků neřešeného a stále většího zaostávání kraje po ekonomické i sociální stránce. Bez komplexního řešení koheze upadajících regionů uspokojivě nevyřešíme ani žádný z jejich dílčích problémů. Vyzval jsem proto ministra, aby se jako místopředseda vlády maximálně zasadil o to, aby se konečně začala řešit koheze regionů jako je Severozápad a začaly sem směřovat odpovídající investice, pobídky, dotace, daňové úlevy atd., neboť tím se vytvoří podmínky i pro vyřešení nedostupnosti zdravotní péče. Celý dopis <zde>
S panem ministrem jsem o problému mluvil opakovaně, v polovině prosince jsme se skoro nepříjemně pohádali.
Zvyšování rozdílů mezi regiony, což se v posledních letech po úctyhodném vzestupu Moravskoslezska týká zejména našeho Severozápadu a zbytku republiky, souvisí opravdu se vším. Například s výsledky 1. kola prezidentských voleb v našem kraji i v jednotlivých okresech. Mohou být ještě pro někoho překvapivé? Je to jen vysvědčení regionální, kohezní politiky. Jakkoli na ni utraceno proklamativně 1,5 bilionu korun, fakticky skončila majorita investic v bohatších regionech. Dokud se tohle nezmění, budou tady mít populisté stále větší žně. V Hlídacím psovi o tom článek „Co trápí pohraničí, které hromadně volí Andreje Babiše“.
V článku je citován opět ministr Válek, že memorandum o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče, se kterou přišel Adam Vojtěch v roce 2019, kdy to bylo s bombastickými titulky velebeno jako „Velký den pro obyvatele Šluknovského výběžku“, byl od začátku vědomý podvod a manipulace, že nic takového technicky možné není. Ministr Válek tím reagoval na moje vystoupení v Senátu ke zdravotnictví, které v Česku jistě funguje, jen nesmíte bydlet v příhraničních oblastech. Celý příspěvek si můžete poslechnout <zde>.
2) Energetický zákon a rozdělování financí z ModFondu
V Modernizačním fondu bude k rozdělení už neuvěřitelných 500 miliard korun (z původních 150 mld. Kč). S těmito veřejnými penězi se ale zachází stejně neuvěřitelně, zejména jakým způsobem se rozhazují mezi privátní subjekty. Vystoupením v Senátu upozorňuji, že pokud tento přístup nezměníme, zaděláváme si na další „solární barony“ a „Čapí hnízda“, tedy když už to mnohé tolik pohoršovalo. Celý příspěvek k energetickému zákonu <zde>.
Jinak peněz je dost… Nebo není? Více o tom v mém článku „Kde selhávají přístupy k ochraně životního prostředí“.
3) Požár v Českém Švýcarsku
Máme už k dispozici dvě zprávy, které požár analyzovaly z pohledu příčin, prevence a případného zanedbání. Jednu zprávu na objednávku MŽP zpracoval tým vědců, druhou, oficiální, zpracoval Hasičský záchranný sbor ČR. Podle analýzy Hasičského záchranného sboru ČR měly v kombinaci s povětrnostními podmínkami zásadní vliv na rozsah a šíření požáru v sumarizaci tyto aspekty:
- Zásadním způsobem ovlivnilo šíření požáru a pohyb v požárem zasaženém terénu velké množství odumřelé dřevní hmoty (kulatina, hrabanka). V rozporu s managementem NP toto dřevo nebylo regulováno/odstraňováno v příslušných zásahových zónách - odumřelé stromy vytvářily ideální hořlavý soubor, což rozsah požáru a jeho šíření jednoznačně potvrdilo;
- Některé stromy byly ze strany národního parku záměrně nařezávány, o čem nebyli hasiči dopředu informováni. Pády nařezaných stromů znemožnily hasičům zásah uvnitř požářiště;
- Národní park navzdory dohodám neudržoval přístupové komunikace průjezdné, čímž byl znemožněn rychlý a bezproblémový přístup požární techniky k hašení;
- Navzdory opakovaným slibům správa nezajistila dostupnost zdrojů požární vody pomocí mobilních požárních nádrží
Obě zprávy se tak shodují zejména v tom, že ponechané mrtvé dřevo mělo na intenzitu a šíření požáru zásadní vliv, jinými slovy, požadavky starostů na národní park, aby v rámci prevence redukoval suché kůrovcové dřevo v blízkosti obcí - což park odmítal, protože toto dřevo prý „prakticky nehoří“ - stejně jako aby správa parku zajistila průjezdnost cest v parku, byly od starostů více než oprávněné.
Na správě národního parku se alespoň v této věci zdá se poučili, a z blízkosti obcí se suché stojící a popadané kůrovcové dřevo už začalo odstraňovat. Bohužel náklady na hašení a následky a dopady požáru na destinaci jsou závratné (i celý tento rok budou pro návštěvníky z bezpečnostních důvodů uzavřeny či omezeny nejnavštěvovanější místa jako jsou Soutěsky s lodičkami ve Hřensku nebo Gabrielina stezka z Mezní Louky na Pravčickou bránu). Pro budoucnost a rozvoj území a pro cestovní ruch to bude mít fatální dopad. Podnikatelé a zastupitelé se k situaci v regionu po požáru vyjadřují zde: „LIDÉ V ČESKÉM ŠVÝCARSKU SI ZOUFAJÍ: LETOS PŘIJDEME AŽ O 2 MILIARDY KČ“
4) Turistické trasy v Českém Švýcarsku
Zatímco v saském národním parku mají po kůrovcové kalamitě a požáru zprůchodněné celé území, u nás zůstává pro pěší návštěvníky stále 14 uzavřených úseků, jako červená v údolí Suché Kamenice, žlutá v Divoké rokli, modrá od Panenské jedle k Hadímu prameni a k Černé bráně, zelená Hlubokým dolem, Gabrielina stezka, cesty v soutěskách, modrá do Divoké soutěsky a údolí Sorrgrund, červená v Kyjovském údolí a ke Klenotnici apod. Některé cesty byly dokonce bohužel úplně odznačeny, což vyvolává dojem, že původní turistické trasy už ani neexistují a není tak co zpřístupňovat. Je proto potřeba nejen co nejrychleji zprůchodnit všechny zavřené cesty, ale zvažovat i obnovu původních přeshraniční tras v Českosaském Švýcarsku, či vyznačení nových tras či propojek mezi stávajícími cestami. Z iniciativy místních aktérů a Ústeckého kraje je navrženo už přes dvě desítky takovýchto úprav tras a propojek pro pěší. Doufám, že alespoň některé z nich budou správou národního parku schváleny a v brzkém budoucnu i v terénu proznačeny.
5) Prezidentské volby
Přeji tento pátek a sobotu pevnou ruku v prezidentských volbách. Potřebujeme už řešit problémy země, ne antizemana a antibabiše...
Hezký rok 2023, snad bude lepší, než ten předcházející.
Mějte se fajn,
Váš senátor
Zbyněk Linhart