Měli bychom být v Evropské unii aktivnějšími hráči, řekl ministr pro evropské záležitosti MikulášBek (STAN) v debatě Deníku N, která se uskutečnila ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, tentokrát s názvem Proč jsme v Evropské unii? Tématem bylo zhodnocení téměř dvaceti let členství České republiky v EU, vize nadcházejícího předsednictví či fungování Visegrádské čtyřky. Kromě ministra Beka se debaty, kterou moderovala redaktorka Deníku N Markéta Boubínová, zúčastnili europoslanec Alexandr Vondra (ODS) a šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová.
Klíčovým tématem debaty bylo předsednictví Radě EU, kterého se Česko ujme v polovině letošního roku. Ministr Bek avizoval zvýšení rozpočtu na předsednictví, který byl dosud schválen na 1,4 miliardy. Bek vysvětlil, že důvodem je především vysoká inflace.
„Znehodnocení je významné, máme domluveno na vládě, že v případě potřeby máme připravenou rezervu. Při službách, jako je ubytování a catering, náklady rychle rostou.“ Přesto Bek ujišťuje, že se bude snažit šetřit – kvůli úsporám, které vláda ohlásila.
Podle Alexandra Vondry přípravu na předsednictví podcenila předchozí vláda a její předseda Andrej Babiš. „Když zjistil, že v tom nebude mít píárko, vykašlal se na to. Myslím, že tato vláda bude připravena,“ řekl. Doplnil, že předsednická role není na domácí půdě tak viditelná, proto díky ní takřka nelze získat náklonost voličů.
MikulášBek připustil, že příprava na předsednictví je těžší v situaci, kdy se ministři teprve seznamují se svými úřady. „Já musím být povinně optimista. Kdybych teď dal najevo nejistotu, zničím to. Nepanikařím,“ prohlásil na konto připravenosti Česka.
Aneta Zachová podotkla, že vláda by měla především připravit kvalitní pracovníky, kteří budou schopni jednat a hledat kompromisy. V tuto chvíli na to Česko podle ní připraveno není.
Bek připustil, že nižší rozpočet znamená i menší počet pracovníků, kteří budou mít předsednictví na starosti. „Ti lidé budou extrémně zatížení, zažijí peklo a pak snad vyrazí na dovolenou. Třeba Němci měli diplomatů výrazně víc. Kdyby byla jmenována vláda hned po volbách, měli bychom třeba dva měsíce na přípravu navíc,“ prohlásil.
Přípravy budou podle ministra vrcholit na jaře, kdy by se předsednictví měli začít intenzivně věnovat i ministři. Za cíl předsednictví Bek označil větší uplatnění Čechů v evropských institucích, což považuje za dlouhodobý problém.
Prioritním tématem by podle něj měla být kybernetická bezpečnost. Pokud jde o klima, mělo by se české předsednictví věnovat problému odlesňování – téma lesů je podle Beka blízké českým občanům, ale i ostatním státům. Věnovat bychom se ale měli i energetice, tam však ministr konkrétní nebyl: „V téhle záležitosti budeme muset najít dobrou formulaci a najít jeden z těch problémů, který má velkou důležitost.“
KABÁT PRO VŠECHNY NEFUNGUJE
Všichni tři hosté při debatě o budoucnosti evropské integrace vyjádřili skepsi nad případnou federalizací EU. „Myslím, že šít ten kabát pro všechny nefunguje, budování říše nefunguje. Já jsem konzervativní, nechci ničit věci, které fungují,“ řekl k tomu Alexandr Vondra.
„Myslím, že mírný pokrok v mezích zákona je maximum toho, co si můžeme dovolit,“ reagoval Bek. Upozornil také, že pohled na federalizaci se v jednotlivých členských státech liší, například pro Němce to podle něj může znamenat prohlubování fungující spolupráce, ale nás „poleje studený pot“ kvůli historickým reminiscencím na Sovětský svaz či federaci se Slovenskem.
„Bez pochopení těchto rozdílů a respektu k nim se nedá dospět k nějakým institucionálním změnám,“ doplnil ministr.
Podle Anety Zachové by se měla Unie soustředit na to, co už dělá, a snažit se zdokonalovat: „Spíše než se snažit o globální ambice, zaměřme se na to, v čem jsme dobří a v čem můžeme být ještě lepší.“
„Tlačení Čechů do federalizace by možná vyvolalo ještě větší odpor. Nejdříve bych budovala v České republice větší pochopení evropského projektu, než abych se bavila o větším prohloubení a federalizaci,“ vyjádřila se Zachová k myšlence, zda by právě federalizace nemohla pomoct vztahu Čechů k Evropské unii, protože pak už by se nedalo tak snadno rozlišovat na my a oni–Brusel.
Bek si myslí, že negativní vztah části Čechů k Evropské unii není nijak výjimečný. Doložil to i tím, že mu jeho rakouská kolegyně říkala totéž o Rakušanech: „V tom není Česká republika výjimkou, já bych to nepřeceňoval. To odcizení je prostě fakt běžný v řadě zemí,“ řekl ministr.
S tím souhlasil i Vondra: „My a oni není české specifikum. Je to všude úplně stejné, je to problém neexistence politického národa Evropy a to se nedá změnit hlasováním o nějakém zákoně v Evropském parlamentu.“
Europoslanec poukázal i na to, že Unie dokáže ekonomicky fungovat velmi dobře, ale politicky se v mnohém neshodne, tudíž není schopna řešit globální politické krize. „Každý tam touží po něčem trochu jiném – Ital, Španěl nebo Řek potřebují peníze. Holanďan nechce utrácet zbytečně, pro Francouze je EU příležitost udělat z Evropy nějaké impérium, v menší zemi to tak úplně nevidí. Německo to vidí jako ochranu před sebou samým. My to trochu bereme i jako ochranu před naší zkaženou politikou,“ dodal.
Neexistenci jednotné evropské politiky dokládal i nedávnou cestou Emmanuela Macrona do Moskvy – návštěva nebyla zaštítěna Evropskou unií, protože prezident Francie o to ani nezažádal. A přesto má podle Vondry pro ruského prezidenta Vladimira Putina výsadnější postavení právě Macron, než kdyby do Moskvy jel jménem EU předseda Evropské rady Charles Michel.
A jaké je podle hostů postavení Česka v EU? „Česká republika je v rámci Evropské unie v unikátní situaci, slyšel jsem od jednoho eurokomisaře, že jsme takový swinging state mezi západní a východní Evropou,“ popsal MikulášBek. Podle něj je to výhoda v obavách ze zvýšené tenze mezi Východem a Západem. Česko tak podle něj může být blíž ke starším členům Unie a zároveň nacházet pochopení pro ostatní. „Můžeme sehrát aktivní roli na tom rozhraní,“ řekl ministr.
I podle Zachové je možné výjimečnost Čechů využít. Poukázala například na to, že Česko bylo vždy bráno jako rozpočtově umírněný a odpovědný stát. „Andrej Babiš nás přesídlil z té skupiny šetřílků do té skupiny, co spíš dojí,“ dodal k tomu ale Alexandr Vondra.
V4 ANO, ALE HLEDAT PARTNERY I JINDE
Dalším tématem debaty byla spolupráce uvnitř Visegrádské čtyřky a to, zda má středoevropské uskupení stále svůj význam. „Dneska máme třeba s Maďarskem celou řadu rozdílů v názorech, s Polskem je to o trochu menší problém. Tyto rozdíly ovlivňují spolupráci, ale je to zavedená instituce,“ tvrdí ministr Bek. Hlavní problém vidí v tom, že Česko občas koordinuje své kroky jen uvnitř tohoto uskupení. Bek je přesvědčen o tom, že debatu uvnitř V4 nemáme opouštět, ale zároveň bychom měli aktivněji hledat spolupráci i vně. Upozornil, že teď budeme muset v rámci předsednictví spolupracovat se Švédskem a Francií, což je podle něj jeden z příkladů možných dalších konstelací.
Pozitivnější náhled na V4 nabídla Aneta Zachová: „Beru Visegrádskou skupinu jako velice důležitou. Nemyslím si, že bychom se k ní měli stavět negativně, ale pozitivně.“ Vymezila se ale proti tomu, jak Visegrád prezentuje maďarský premiér Viktor Orbán, poukázala i na křehkost vztahů například s Polskem při řešení situace kolem dolu Turów: „My si hrajeme na blízký Visegrád, ale vidíme to skřípění,“ dodala.
O EU debatovali MikulášBek, Aneta Zachová a Alexandr Vondra.
Autor: IVANA KOZÁKOVÁ spolupracovnice redakce