Letos po desáté věnovala Správa KRNAP Cenu ředitele
Četné nominace laureátů Ceny ředitele Správy KRNAP vyhodnocuje Výbor. Letos vybíral ze tří desítek návrhů. Oceněno bylo osm význačných osobností a jedna instituce, které přispěly k rozvoji Krkonoš a povědomí o našich horách. Jsou jimi pedagožka Hana Jűptnerová (in memoriam), bývalé pracovnice Správy KRNAP Růžena Štěpánková a Eva Kalášová, speleolog Radko Tásler, bývalý šéfredaktor časopisu Krkonoše Jiří Sehnal, náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš (in memoriam), lesník a propagátor rohačkových jízd Josef Tylš (in memoriam), hudebník Radek Hanuš a Karkonoski Park Narodowy.
„Měl jsem tu čest předat ocenění bohužel in memoriam mě blízké pedagožce Hance Jűptnerové v zastoupení syna Petra. K Haně mě váže nejedna osobní vzpomínka, ale jednu bych rád připomenul. Jako studentík jsem jí jednou při výuce podvedl tvrzením o přečtení knihy. Ona moji lež jistě prohlédla. Musím přiznat, že mě to celý život trápilo. Když jsem se za ní vydal do hospice, vše jsme si řekli. Jsem velmi rád, že jsem si našel čas, navštívil ji a naposledy jsme se rozloučili,“ připomněl senátor Jan Sobotka (Starostové a nezávislí • STAN).
Smyslem ocenění je vyzdvihnout lidi, kteří svým životem a prací znamenají či znamenali přínos pro Krkonoše. „Letos se nám sešly velmi kvalitní nominace. Již loni jsme si řekli, že je škoda každý rok vybrat jen pět laureátů, když osobností, které by si toto ocenění zasloužily, je mnohem více. I letos jsme se s ostatními členy Výboru rozhodli dát devět ocenění, osmi osobnostem a jedné instituci,“ říká ředitel KRNAP Robin Böhnisch.
Laureáti, resp. jejich zástupci převzali z rukou ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische ceny v podobě Krakonoše. Ty vyrobil jako drátěné plastiky Ladislav Šlechta z Harrachov technikou smyček. Předlohou mu bylo nejstarší vyobrazení Krakonoše tak, jak jej známe z Hellwigovy mapy Slezska z roku 1561. K výrobě jedné sošky bylo zapotřebí přibližně 30 metrů železného taženého žíhaného drátu, který musí být pro potřeby pletení tvárný a měkký. Výroba jednoho Krakonoše zabrala více než 30 hodin.
Fotografie z udílení cen: Jiří Novák.
Letos po desáté věnovala Správa KRNAP Cenu ředitele
Četné nominace laureátů Ceny ředitele Správy KRNAP vyhodnocuje Výbor. Letos vybíral ze tří desítek návrhů. Oceněno bylo osm význačných osobností a jedna instituce, které přispěly k rozvoji Krkonoš a povědomí o našich horách. Jsou jimi pedagožka Hana Jűptnerová (in memoriam), bývalé pracovnice Správy KRNAP Růžena Štěpánková a Eva Kalášová, speleolog Radko Tásler, bývalý šéfredaktor časopisu Krkonoše Jiří Sehnal, náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš (in memoriam), lesník a propagátor rohačkových jízd Josef Tylš (in memoriam), hudebník Radek Hanuš a Karkonoski Park Narodowy.
„Měl jsem tu čest předat ocenění bohužel in memoriam mě blízké pedagožce Hance Jűptnerové v zastoupení syna Petra. K Haně mě váže nejedna osobní vzpomínka, ale jednu bych rád připomenul. Jako studentík jsem jí jednou při výuce podvedl tvrzením o přečtení knihy. Ona moji lež jistě prohlédla. Musím přiznat, že mě to celý život trápilo. Když jsem se za ní vydal do hospice, vše jsme si řekli. Jsem velmi rád, že jsem si našel čas, navštívil ji a naposledy jsme se rozloučili,“ připomněl senátor Jan Sobotka (Starostové a nezávislí • STAN).
Smyslem ocenění je vyzdvihnout lidi, kteří svým životem a prací znamenají či znamenali přínos pro Krkonoše. „Letos se nám sešly velmi kvalitní nominace. Již loni jsme si řekli, že je škoda každý rok vybrat jen pět laureátů, když osobností, které by si toto ocenění zasloužily, je mnohem více. I letos jsme se s ostatními členy Výboru rozhodli dát devět ocenění, osmi osobnostem a jedné instituci,“ říká ředitel KRNAP Robin Böhnisch.
Laureáti, resp. jejich zástupci převzali z rukou ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische ceny v podobě Krakonoše. Ty vyrobil jako drátěné plastiky Ladislav Šlechta z Harrachov technikou smyček. Předlohou mu bylo nejstarší vyobrazení Krakonoše tak, jak jej známe z Hellwigovy mapy Slezska z roku 1561. K výrobě jedné sošky bylo zapotřebí přibližně 30 metrů železného taženého žíhaného drátu, který musí být pro potřeby pletení tvárný a měkký. Výroba jednoho Krakonoše zabrala více než 30 hodin.
Fotografie z udílení cen: Jiří Novák.