Delegace z DG Regio EK na Severozápadě
Do roku 2027 na nás čeká cca 550 miliard k rozdělení v rámci politicky soudržnosti. V minulosti jsme u nás tyto kohezní prostředky utráceli nepochopitelně přednostně v bohatších regionech namísto těch chudších. Podobně to je bohužel nastavené i pro toto období. Já a někteří další senátoři s tím zásadně nesouhlasíme a když naše protesty ignorovala předchozí vláda, urgovali jsme dodržování cílů této politiky na předsedkyni Evropské komise (dopisy zde). Na základě toho Komise vyslala poslední týden v dubnu delegaci z DG Regio na problematický Severozápad. Organizací exkurze byly pověřeny kraje a MMR. Ukazovaly se tak spíše drobná pozlátka či miniúspěchy a do Bruselu si tak odsud mnoho neodvezli. Snad s jedinou výjimkou. Zastavili se nakonec i v reálném prostředí, v Předlicích. Na 20 minut a rychle pryč. Jako oni nechápali, jak něco takového můžeme dopustit, my zase nechápeme, jak mohou oni dopustit tak nefunkční a drahý systém utrácení evropských peněz. V neformálních debatách jsem se snažil vysvětlovat, ale nejsem si jist, jestli se to vše podstatné neztratí v byrokratické smršti mnoha formalizmů...
Soudržnost v Evropě do roku 2050
Ještě jednou Severozápad. Na senátní Výbor a plénum Senátu jsem dával report k osmé zprávě o soudržnosti v Evropě, kterou Komise předložila členským státům. Ano, většině regionů a celých států se daří blížit průměru EU, ale v případě Severozápad tomu tak není. Odborně se říká, že Severozápad nekonverguje. Říkají tomu také, že to je region v pasti, což má být region, jehož růst se zpomalil a je pod úrovní růstu EU a/nebo růstu na vnitrostátní úrovni. Pak je ale Severozápad v pasti už od vstupu do EU, protože od té doby se nepřiblížil k průměru EU ani o píď. A že by mělo být na čase s tím něco dělat, ne? Požadujeme proto ve Výboru po vládě, aby ve prospěch méně rozvinutých regionů v ČR jako je Severozápad vyčlenila alespoň 73% alokace z EFRR a ESF a další podobné věci. Senátní výbor pro záležitosti EU se ztotožnil s doporučením našeho výboru a v této podobě je připraveno usnesení pro plénum Senátu příští týden.
Kroužkování modřínů a národní parky
V posledních týdnech proběhly sociálními sítěmi obrázky nařezaných modřínů v území národního parku. Vypadalo to jako od vandala, ale kroužkovala správa NPČŠ. Likvidovat vzrostlé modříny uprostřed kalamitní kůrovcové zkázy takto okázalou a drsnou metodou, navíc u frekventované turistické značené cesty, kde to stejně budou muset ještě pokácet, to už šokovalo i hodně otrlé jedince. Po právu se kolem toho strhla bouřlivá diskuze. Vrací nás to k smyslu a účelu národních parků a ke kvalitě a výkonu jejich správ. Co je přirozené a co není v naší veskrze kulturní, lidmi přeměněné krajině. Máme jen čtyři parky a ani ty nedokážeme spravovat a řídit. A to chtějí ve vládě zřídit další dva národní parky! Stávající správy přitom stále nemají schválený ani základní koncepční a strategický dokument Zásady péče, management v zonacích se nedodržuje, cíle ochrany a rekreace se nevyvažují atd. A když už se objeví úspěšná a pracovitá výjimka, jako třeba ředitel Hřebačka z Krkonošského národního parku, ani „chaotická, zmatená a nepřehledná“ žaloba nezabrání tomu, aby ho roky netahali po soudech, než ho tento zcela osvobodí a prošetřovat začnou zase žalobce. Schopní lidé ze správ tak odcházejí a noví schopní raději ani nenastupují. Nekouká se na ten úpadek hezky.
Výročí konce II. sv. války
Dne 8. května jsem byl např. tradičně na pietních akcích v Rabštejně v České Kamenici a v Krásné Lípě. Jaro bylo v plném proudu, stejně jako před 77 lety, kdy na našem území umírali nevinní lidé při osvobozování Evropy od fašismu. Bohužel, hrůzy války si připomínáme desítky let, ale nikdo si neuměl představit, že by válka opět mohla zuřit přímo v Evropě. A už vůbec jsme si to nechtěli připustit a třeba i změnit naše počínání. Opět jsme se nepoučili a tak si musíme historii zopakovat. Doufejme, že se válku podaří brzy ukončit či alespoň rychle eliminovat.
S přáním hezkých jarních dnů zdraví,
Váš senátor
Zbyněk Linhart