Kvůli takzvané Istanbulské úmluvě, která je namířena proti násilí na ženách, nebude třeba podle zástupců ministerstva spravedlnosti a úřadu vlády měnit český právní řád. Uvedli to při dnešním jednání senátního podvýboru pro rodinu. Někteří jeho členové to ale zpochybňovali. Podle nich by si úmluva vynutila změny občanského zákoníku nebo azylového zákona. Kritici úmluvy označovali dokument za nadbytečný s tím, že ke snížení počtu obětí násilí na ženách nepovede.
Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsalo Česko v roce 2016, jeho ratifikaci minulé vlády několikrát odložily. Podle vrchního ředitel sekce koordinace tvorby právních předpisů Michala Fraňka z ministerstva spravedlnosti se většina ministerstev v připomínkovém řízení přiklonila k předložení úmluvy do parlamentu, některá jsou pro další roční odklad. Spor by měla rozhodnout současná vláda, která má úmluvu dostat k projednání do konce června, zopakoval náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
Náměstek uvedl, že úpravy vyplývající z úmluvy již byly do českého práva zavedeny, například trestný čin zavlečení nebo sexuální obtěžování. "Žádné další legislativní změny není potřeba přijímat," uvedl Dvořák. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 namítal, že úmluva bude znamenat prolomení azylového práva, neboť genderově podmíněné násilí vůči ženám by byl důvod k udělení azylu. Podle senátora není jasné, jak by se prokazoval rozdíl mezi sexuálním násilím a genderově podmíněným násilím.
Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) označila úmluvu za "ideologický pamflet", který vyzdvihuje ochranu žen před ochranou seniorů nebo dětí, ale ke zlepšení nepovede. Podle ní se v Británii, Francii nebo Německu, které úmluvu ratifikovaly, nadále ve velkém praktikuje ženská obřízka, i když ji úmluva ukládá potírat. Senátorka poukázala na snahu zrušit možnost alternativních trestů za domácí násilí nebo nutnost sankcionovat chování, které bude z pohledu žen pokládáno za nežádoucí sexuální obtěžování.
Předsedkyně podvýboru Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 uvedla, že úmluva obsahuje gumová ustanovení, která mohou být různě vykládána, a že falešně obviněný člověk bude muset obhajovat svou nevinu. Stejně jako Kovářová se pozastavila nad tím, že by úmluva vnesla do českého právního řádu termín "gender" místo rovnosti pohlaví.
Ředitel odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík z úřadu vlády k tomu mimo jiné uvedl, že genderové role jsou proměnlivé a že sociálně definované pohlaví je odlišné od fyzického. Podle Dvořáka je úmluva závazkem státu s odpovědností a strategickým přemýšlením přistupovat k obětem sexuálně motivovaného a domácího násilí, k podpoře a dostupnosti péče o ně. Pro přijetí úmluvy se ze senátorů na podvýboru vyslovil jen MarekHilšer z klubu Starostů. Podle něj se tím Česko přihlásí k určitému kulturnímu prostoru a vyhne se kritice jiných zemí.
Dokument v ČR vyvolával silné emoce. Důrazně ho odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců. Dokument zatím ratifikovaly čtyři desítky zemí, nedávno v době války také Ukrajina. Ratifikaci už dřív odmítlo Bulharsko či Maďarsko. Neprovedlo ji Slovensko. Od úmluvy odstoupilo Turecko.
Autor: ČTK