Drahoš: Doteď o mně kolují nesmysly

Jak ostrá dokáže být prezidentská kampaň a co doporučit kandidátům? „Kdybych kandidoval znovu, rozhodně bych neobjížděl Česko nějakým pseudozemákem,“ říká někdejší hradní kandidát z roku 2018 JiříDrahoš.

LN Český prezident se volí přímo od roku 2013. Jak se na tuto změnu s odstupem let díváte?

Nejsem přítelem přímé volby prezidenta. Od samého začátku – tedy dlouho předtím, než jsem se sám stal kandidátem – jsem říkal, že s posunem k lidové volbě, která na první pohled vypadá velmi demokraticky, nesouhlasím. Již tehdy jsem si dokázal představit, k čemu by ta změna mohla vést: a ona k tomu bohužel také vedla. Nebyl jsem tak naivní, abych nevěděl, že když prezidenta volil parlament, docházelo k různým zákulisním obchodům. Jenže zmanipulovat se dají nejen poslanci, totéž platí i o občanech. Nakonec se názorně ukázalo, že manipulovat široké masy je paradoxně snazší než manipulovat zákonodárce.

LN Je lidová volba přímo spojena s ostřejším a vyhrocenějším stylem kampaní?

Není to jen o tom, že se u kandidátů hledají kostlivci ve skříních, ale hodně často také zaznívají zcela vymyšlené lži. S ohledem na předchozí otázku si rozhodně nemyslím, že by právě poslanci většinově věřili tomu, že Drahoš byl komunista či příslušník StB, když je snadno ověřitelné, že jsem nikdy v KSČ nebyl a že mám čisté lustrační osvědčení už z roku 1992, tedy od počátku mého působení ve vedení ústavu Akademie věd. Jenže jak se ukázalo, kombinace pustých výmyslů v řetězových e-mailech a na sociálních sítích je něco úplně jiného. U řady lidí to funguje přesně podle okřídleného rčení: Karel povídal, že to četl na internetu, tak to musí být pravda.

LN Jak do toho všeho zapadá současný prezident?

Společnost se během volby neuvěřitelně polarizovala, a to především „díky“ aktivitám lidí kolem Miloše Zemana. To, o čem se bavíme, asi nejlépe vystihuje heslo protistrany: „Stop imigraci, stop Drahošovi.“ Přitom já jsem nikdy neřekl, že bych podporoval nekontrolované přijímání uprchlíků, jenže u spousty lidí slogan zabral a oni mu slepě uvěřili.

LN Lze se tomu nějak bránit?

Tomuhle zrovna docela těžko, ale jednoduše to nejde ani u jiných lží na sociálních sítích. Mimochodem, dodnes dostávám e-maily, kde stojí: „Ještěže jsem vás nevolil za prezidenta, vždyť vy jste zneužil Dětskou nadaci! Odkud jste získal na kampaň jeden milion korun?“ Tento výmysl začal kolovat před druhým kolem voleb a běhá po sítích do dnešních dnů. V tomto konkrétním případě jsem se nakonec rozhodl bránit podáním trestního oznámení. To ale bylo nejprve okresním a pak i městským státním zastupitelstvím zamítnuto s odůvodněním, že prý si každý může na mém transparentním účtu zjistit, že jsem žádný takový příspěvek od nadace nedostal! Nepřipadá vám to komické? Ta nálepka na vás nesmazatelně ulpí a nic s tím nenaděláte – kdo tomu chce věřit, ten uvěří.

LN Co byste tenkrát změnil?

Já i můj tým bychom se rozhodně mnohem důrazněji vyjadřovali k veškerým denunciacím na sociálních sítích. Když se začaly šířit zmíněné řetězové e-maily, třeba ten, že jsem byl agentem StB, zveřejnil jsem kopii svého lustračního osvědčení. Zpětně ale vidím, že má reakce měla být mnohem razantnější a opakovaná. Troufám se říci, že se z této zkušenosti zřejmě poučil tým slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Na podobné bláboly reagovali během voleb velmi promptně a mnohem rázněji.

LN Jak na tu dobu vzpomínáte?

Opravdu rád, nebylo to samozřejmě jednoduché, ale shodli jsme se s manželkou, že to byla neocenitelná životní zkušenost. Pokud na něco vzpomínám opravdu intenzivně, pak na diskuse, které jsem vedl s lidmi během objíždění republiky. Šlo jednak o sběr podpisů, ale ve všech místech jsem měl zorganizované také veřejné debaty. Někteří lidé na ně dorazili ze sympatií, jiní se přišli podívat, zda jsem opravdu takový suchar, jak o mně média šířila. Ale vždy to byla zajímavá setkání a nikdy na nich nedošlo k tomu, že by mě někdo slovně napadal nebo by průběh nějak narušoval.

LN Kdybyste v nadcházející volbě kandidoval znovu, jakým způsobem byste postupoval?

Na konci kampaně jsme si od odborníků nechali udělat kritické zhodnocení a vyšlo nám, že jsme se nedopustili žádných zásadních chyb. Samozřejmě, člověk se pořád učí a mnoho věcí se dá zlepšit, zejména když je následně zkoumáte s odstupem času. Určitě bych ale nikdy neobjížděl Česko nějakým pseudozemákem. Důležitější bylo, co člověk říkal lidem v sále, ať již v malých obcích, kde se sešlo třeba pár desítek účastníků, nebo ve větších městech, kde byly těch lidí stovky. Vůbec také nešlo o to, jakým autem jsem přijel. Ostatně jezdil jsem i vlakem, například do Olomouce nebo rodného Jablunkova.

LN Jak velkou roli sehrály televizní debaty?

Společné debaty před druhým kolem byly dvě – na Primě a v České televizi. Miloš Zeman předtím veřejně prohlásil, že více než dvě debaty jsou zhola zbytečné, prý bychom se už neměli o čem bavit. Výjimečně jsem s ním souhlasil a domluvil si před volbou ještě výjezdy do regionů. Poté jsem se najednou dozvěděl, že je Zeman připraven se zúčastnit klidně čtyř či pěti debat. Přišlo mi to hodně nesolidní, ale připouštím, že v politice je všechno možné, zejména s přihlédnutím k Zemanovu oblíbenému výroku, že jen blbec nemění názory...

LN A samotné diskuse?

Ta na Primě byla z mého pohledu velmi špatná, mimo jiné proto, že televize nesplnila řadu věcí, které předtím slíbila. Navíc moderátor Karel Voříšek vůbec nic nemoderoval. Hlediště bylo cíleně rozděleno na dvě poloviny, tedy na moje a Zemanovy příznivce. Právě od těch druhých lítala až k nám na jeviště spousta výkřiků a neuvěřitelných vulgarit, takže jsem v určitých chvílích ani neslyšel, co můj oponent říká.

Právě tady se projevila má „technická“ nezkušenost: v té chvíli mi nedošlo, že mám připnutý port s mikrofonem, a že mám tedy mluvit bez ohledu na řev kolem, protože mě televizní diváci bez problému uslyší. Místo toho jsem ale jako slušně vychovaný člověk čekal, až moderátor Zemanovy řvouny uklidní. Ve výsledku to ovšem vypadalo, že Drahoš neví nebo příliš dlouho váhá s odpovědí.

LN Co ta druhá?

Z druhé debaty, která proběhla v Rudolfinu, jsem měl docela dobrý pocit, rozhodně to nebylo tak, že bych Miloši Zemanovi argumentačně nestačil. Debata byla fér i díky Světlaně Witowské, která její průběh opravdu moderovala. Zajímavé je, že jsem pak schytal hodně kritiky zejména od Zemanových příznivců, že prý jsem na něj byl až příliš tvrdý. Na závěr debaty jsem navíc řekl, že zatímco Miloš Zeman nemá této zemi již co dát, jeho poradci si toho mohou ještě hodně vzít. To se myslím potvrdilo a já na tom dodnes trvám. Ostatně v průběhu druhého funkčního období prezidenta Zemana mi i někteří jeho voliči dali za pravdu.

Když jsme později téma a průběh těch dvou televizních debat konzultovali s odborníky, řekli nám, že se jejich vliv na výsledek voleb příliš přeceňuje, daleko důležitější roli tam sehrály jiné faktory.

LN A jak hodnotíte Zemanův druhý prezidentský mandát?

Má kritická vyjádření k tomu, jak Miloš Zeman zastává svou funkci, zaznívala během prezidentských voleb a na tomto názoru neměním nic ani jako senátor.

LN V nedávné době se ale objevila řada kontroverzních momentů spojených s Milošem Zemanem. Například milost pro Miloše Baláka, blízkého známého prezidenta…

Tahle konkrétní milost mi samozřejmě také vadí, ale především mi vždy vadila příchylnost Miloše Zemana k silně nedemokratickým režimům v Číně a Rusku. Ostatně všichni víme, jak to nakonec dopadlo: na slibované čínské investice u nás vůbec nedošlo a Zemanovo kamarádství s Putinem ukončila ruská agrese.

Prezidenta bych ocenil za jedinou věc: vždy byl vytrvalým stoupencem Evropské unie. Zde kupodivu nikdy žádný názorový kotrmelec neprovedl. Jako hlavní problém jeho druhého mandátu ale vidím to, že Miloš Zeman dlouhodobě nevykonává svoji funkci tak, jak by – zvláště v takto těžké době – člověk od prezidenta čekal.

LN Letošní volba bude jiná od té, kterou jste zažil vy. Půjde o hledání nového prezidenta, podobně jako v roce 2013. Jak podle vás může zamíchat kartami expremiér Andrej Babiš?

Určitě výrazně. Je to těžká váha, bývalý premiér. Řada kandidátů musí pracně budovat své jméno a dát o sobě vědět před veřejností. Třeba já jsem podle průzkumů začínal se známostí někde okolo 20 procent a na konci intenzivní kampaně jsem byl prakticky na 90 procentech. Výhodou vrcholných politiků prostě je, že je zná úplně každý. To samozřejmě může být i minus, ale rozhodně se nemusejí soustředit na budování své známosti. Nechci spekulovat, ale v prvním kole to zřejmě bude ve stylu několik relevantních kandidátů proti Andreji Babišovi.

LN Máte již jasno, kdo bude vaším favoritem v prezidentské volbě?

Podpořil jsem svým podpisem MarkaHilšera. Bylo to z klubové kolegiality a také z určitého sentimentu – podepsal jsem mu totiž kandidátní listinu už i v minulých prezidentských volbách. Bylo to 28. září, s manželkou jsme tehdy šli ze svatováclavské mše a potkali se s ním na mostě mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví, kde stál u svého stánku. Na Markovi jsem oceňoval jeho vytrvalost, řadu věcí si dělal sám, tak jsem se mu tehdy podepsal jakožto občan. Nyní jsem to zopakoval jako senátor.

Autor: DOMINIK STEIN