Senát Parlamentu České republiky sídlí na Malé Straně ve třech historických palácích - Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském paláci. Málokdo ví, že jsou tyto reprezentativní prostory veřejnosti přístupné. Prohlédnout si je můžete v rámci dnů otevřených dveří, v určené době v rámci individuálních prohlídek, ale po předchozí dohodě dokonce v doprovodu senátorky Hany Žákové.
Z historie Valdštejnského paláce
Valdštejnský palác je první monumentální stavbou raného baroka v Praze. Byl postaven v letech 1624 až 1630 pro jednoho z nejmocnějších a nejbohatších českých šlechticů doby pobělohorské, Albrechta Václava Eusebia. Stavbou rozsáhlé rezidence chtěl Valdštejn soutěžit přímo s Pražským hradem. Obrovský majetek získal nákupem konfiskovaného majetku odbojných českých stavů.
Kolem pěti nádvoří se rozkládají dvoupatrové palácové a jednopatrové administrativní a hospodářské budovy, které z jihu obklopuje palácová zahrada a na východní straně jízdárna. Nedochovaly se žádné plány ani záznamy se jménem projektanta, největší práce se však připisuje Italovi Andreovi Spezzovi, jehož nástupcem byl Niccolo Sebregondi, který stavbu dokončil.
Nevšední palácové interiéry
Hlavní křídlo paláce se šedesát metrů dlouhým průčelím do Valdštejnského náměstí vzniklo přestavbou Trčkovského domu. Je zde slavnostní Rytířský sál s dvěma řadami oken nad sebou a s portály s mramorovým obložením, které tam byly přeneseny z Černínského paláce až v polovině 19. století. Uprostřed je freska Baccia Bianca, která představuje Valdštejna jako boha Marta na válečném voze. Kožený sál měl stěny obložené tapetami z telecí kůže zdobenými zlatem. Nad krbem je obraz Bitva u Lützenu, kde na koni sedí Albrecht z Valdštejna. Valdštejnova pracovna má kruhový půdorys a kopulový strop a je opět zdobena freskami Baccia Bianca, které představují Vulkánovu dílnu, v níž Hefaistos přijímá Venuši, a alegorii Čtyř ročních a Čtyř denních dob.
Mytologická chodba s šestnácti medailony s mytologickými výjevy z Ovidiových proměn vede do bývalé Audienční síně, v níž je na hlavní fresce bůh Slunce Hélios. Unikátní lustr v této síni pochází z Valdštejnových dob. Palácová kaple sv. Václava prostupuje obě patra budovy a zdobí ji výjevy ze Svatováclavské legendy. Nad Mytologickou chodbou je nejpozoruhodnější prostor areálu – Astrologická chodba, bohatě zdobená astronomicko-astrologickými motivy převážně od Giovanni Pieroniho, uznávaného matematika a astrologa, žáka Galilea Galileiho.
Jednací sál v konírnách
Součástí komplexu byla honosná a výstavní konírna pro 37 koní s valenou klenbou s hlubokými lunetami a bohatým geometrickým vzorcem na klenbě. V interiéru stála kamenná kašna se lví hlavou, žlaby, sloupy a mušle byly z hnědého mramoru a každé koňské stání mělo bohatou kovanou mříž. Nad každým boxem byl obraz koně. V letech 1996 – 98 byla konírna přestavěna na moderní jednací sál Senátu. Při vstupu je umístěna bronzová busta T. G. Masaryka od Josefa Mařatky.
Zahrada je chloubou
Součástí komplexu je i Valdštejnská zahrada v italském stylu se salou terrenou, grottou, voliérou a umělým rybníkem s ostrůvkem. Valdštejnská zahrada je svou rozlohou více než 14 tisíc metrů čtverečních druhou největší zahradou v centru Prahy, větší jsou jen zahrady Pražského hradu.
Vznikla ve stylu italského manýristického parku, a jak například vyplývá z dochovaných dopisů sochaře Adriana de Vriese, na jejím vzhledu se aktivně podílel svými návrhy a připomínkami sám Albrecht z Valdštejna. Je členěna do dvou geometricky rozdílných částí. Ve větší části se nachází největší sala terrena v Praze a před ní fontána se sousoším Venuše s Amorem. Fontána byla roku 1910 umístěna do mramorového bazénu, který byl v minulosti samostatnou kašnou. V této části Valdštejnské zahrady je k vidění také umělá krápníková stěna, na níž navazuje voliéra pro ptactvo. Pokud se návštěvníci zadívají na krápníkovou stěnu pozorně, mohou v ní rozpoznat ukryté siluety živočichů, jako jsou žáby a hadi, či pitvořící se obličeje. V druhé - menší části Valdštejnské zahrady leží velký bazén s umělým ostrovem. Na něm se tyčí plastika Herkula s kyjem v ruce, který se právě chystá udeřit saň u svých nohou. Dále se zde nachází skleník a Jízdárna.
Sala terrena
Dominantou Valdštejnské zahrady je sala terrena. Tato monumentální otevřená stavba neměla v době svého vzniku v palácových zahradách obdoby. Původně sloužila hlavně k pozorování Valdštejnské zahrady a byla vnímána spíše jako prostor, kterým pokračují obytné místnosti paláce než jako zahradní prvek. Do saly terreny bylo možné z paláce vstoupit přes umělou krápníkovou jeskyni, takzvanou grottu. Umělou jeskyni, v níž nechybí ani oválná kamenná nádrž na vodu, využívali obyvatelé paláce v horkých dnech jako chladný úkryt. V salla terreně se často konají koncerty klasické hudby a divadelní představení.
Valdštejnská jízdárna
Jízdárna je rozsáhlá patrová stavba, která uzavírá Valdštejnský areál na jeho východní straně. Svému účelu sloužila až do konce 19. století. Po 1. světové válce ji Valdštejnové pronajali automobilové továrně Laurin & Klement, později dalším automobilovým závodům. Autodílny zde zůstaly i po 2. světové válce, a v 50. letech minulého století se dokonce uvažovalo o tom, že ve sklepeních Jízdárny budou vybudovány halové garáže. Valdštejnská jízdárna součástí sídla Senátu, díky čemuž byla stavba zahrnuta do plánu rozsáhlé obnovy celého Valdštejnského areálu. Nyní je pronajímána za symbolickou cenu Národní galerii, která zde pořádá výstavy.
Kdy je možno navštívit Senát?
Senát pořádá pro veřejnost Dny otevřených dveří u příležitosti státních svátků 8. května a 28. října. Sídlo Senátu je v těchto dnech otevřeno od 9 do 16 hodin (poslední vstup bude možný v 15:30). Mimo to můžete sídlo Senátu navštívit od dubna do října každou sobotu od 9 do 16 hodin (poslední vstup v 15:30). Valdštejnská zahrada je otevřena každý všední den od 7 do 19 hodin, o víkendech a svátcích od 9 do 19 hodin. Pro školní skupiny jsou organizovány speciální exkurze. Nahlédnout do Senátu je možno také během různých kulturních akcí.
Kuberova lavička
Nás (mě a rodinu kralického místostarosty Davida Elicera) provedla osobně paní senátorka HanaŽáková. Sraz jsme měli u pamětního místa bývalého předsedy Senátu Jaroslava Kubery, který zesnul v lednu roku 2020. Na jeho poctu byla v podloubí prvního nádvoří Valdštejnského paláce instalována Lavička Jaroslava Kubery. Ta symbolizuje hodnoty, které vyznával a prosazoval a zejména svobodu a nezávislost. Na černé lavičce je umístěn umělecký ztvárněný kovový zápisník, brýle a popelník. Nad lavičkou je Kuberova fotografie a v její blízkosti i nejvyšší tchajwanské vyznamenání, které bývalý předseda horní komory dostal in memoriam. Jeho plánovanou misi na Tchaj-wan realizoval až jeho následník Miloš Vystrčil. Toto místo, kam si chodil senátor se svými kolegy s oblibou zakouřit, je veřejnosti přístupné.
My jsme v doprovodu Hany Žákové strávili v senátu velmi zajímavé a příjemné dopoledne. A pokud ji požádáte, a najde právě volnou chvíli, určitě nedá košem ani vám. Dost možná se dozvíte i různé historické pikantnosti, které vám tamní profesionální průvodci neprozradí. Foto HoN:
Autor: Martina Dědková Chromá